Komentář: Dnešní pneu F1, to je jak fotbalisté bez kopaček

1 Štítky: Fernando Alonso Pirelli Zveřejněno 21. 07 2016 — Tomáš Richtr

Představte si fotbalový zápas hráčů, kteří budou bosi. Není sporu o tom, že by byl zápas pěknou švandou, protože by to všem klouzalo, dělalo by se více chyb a pak by třeba padalo více gólů. Mnozí kritici by se určitě zlobili s tím, že už to není fotbal. Že je to sice sympaticky zmatečná hra, ale fotbalisté už bez svých kopaček nedokážou maximálně využít svůj potenciál. A vypadají spíš jako neschopná trdla.

Inu, ve formuli 1 je to naprosto stejné. V ní výše popsaný problém s kopačkami reprezentují pneumatiky Pirelli. Pneumatiky jsou jediným prvkem, který spojují auto se závodní dráhou. A již šest let existuje strategický záměr učinit životnost těchto pneumatik záměrně krátkou. To proto, aby se častěji stavělo pro nové. Závod je tak více promíchán a následně (snad) zajímavější.

Někdy to vychází, i když je to po vzoru písničky Xindla-X Chemie prostě jeden velký podvod. Na dráze dochází k soubojům a předjetím, velice často je to ale proto, že každý pilot jede na odlišně starých, a tím pádem odlišně fungujících pneumatikách. Prostě jeden pilot druhého předjel ne proto, že by byl lepší, ale že to jednomu klouzalo více než druhému.

Pneumatiky s takovou krátkou životnost také znamenají, že je musí závodníci hodně šetřit. Nejedou s velmi výkonnými a sofistikovanými formulemi naplno. A i když v kvalifikačním režimu jízdy na jedno kolo jsou moderní formule na některých okruzích nejrychlejší v historii, závody jsou pomalé. Když bychom uspořádali závod moderních formulí s těmi z roku 2004, po 10 kolech by byly starší formule o mnoho desítek sekund napřed.

„Nedokážeme s těmito vozy jezdit na maximum,“ hořekuje například šampion z let 2005 a 2006 Fernando Alonso, který absolvoval premiéru ve formuli 1 v sezoně 2001, takže rychlou éru desetiválců pamatuje velice dobře. „Nemůžeme s těmito auty bojovat a útočit, protože to pneumatiky nedovolí. Jakmile trochu zrychlíte, pneumatiky se přehřejí a začnou klouzat. Když chceme využít více potenciálu motorů, překročíme povolené limity spotřeby.

Abyste dnes ve formuli 1 byli rychlí, je vlastně potřeba příliš neútočit. V tom spočívá tajemství, které je ale proti instinktu závodníka. To je důvod, proč není takový požitek řídit moderní formule, jako tomu bylo v jiných érách. Vůbec mě to neuspokojuje. Neříkám, že je jednouché moderní formule řídit, ale není to tak fyzicky obtížné a je daleko jednoduší rozpoznat limity auta. Dříve byla auta v zatáčkách tak rychlá, že jste jim opravdu museli důvěřovat. Dnes s menší přilnavostí je snadné najít limit. Dříve jste potřebovali dvouhodinovou masáž po deseti kolech. Dnes jich bez problému ujedete 150 a ani se nezapotíte.“

Aby Pirelli nemělo problémy s tím, že by pneumatiky selhávaly, předepisují tvrdé směsi a vysoké tlaky. Což situaci jenom zhoršuje. Pirelli se zkrátka bojí špatné pověsti. Aby trochu ustoupilo, představilo Pirelli pro letošní sezonu pátou specifikaci tvrdosti. Ale firma stejně nedovoluje týmům volit dle vlastního uvážení. Navíc se ukazuje, že nová ultra-měkká specifikace není o moc měkčí než ta o stupínek tvrdší.

Škála tvrdostí pneumatik je následující: tvrdá, střední, měkká, super-měkká a ultra-měkká. Kritici už si také dělají srandu, že jediný způsob, jak problém s pneumatikami vyřešit, je škálu rozšířit o směšně-měkkou specifikaci. Ale opravdové řešení není na obzoru.

A tak se všichni vzhlížejí k sezoně 2017, která přinese nová pravidla: aerodynamika bude výkonnější a zejména zadní pneumatiky o hodně širší. To by mělo umožnit rychlejší jízdu v zatáčkách, po které Alonso tak volá.

„Příští rok se změní hodně věcí. Doufejme, že požitek z jízdy se vrátí a že to bude opět ten nejdůležitější faktor. Jestli ale formule 1 půjde jiným směrem, než v duchu, který jsem si ještě donedávna užíval, pak zvážím jiné možnosti mimo formuli 1,“ řekl Alonso. Na mysli měl 24 hodin Le Mans nebo 500 mil Indianapolis.

Takže doufejme, že sezona 2017 přinese to, co (nejen) Fernando Alonso očekává.