GP Rakouska

Zveřejněno 11. 01 2015 — Jan Pastorek

Když Bernie Ecclestone loni oznámil, že se počínaje letošní sezonou formule 1 vrátí do Rakouska, způsobil tím u středoevropských fanoušků velké pozdvižení. V pozitivním slova smyslu, pochopitelně. Tento přírůstek do kalendáře je v době, kdy královna motorsportu expanduje především na Blízký i Dálný východ, spíše výjimkou.

Závody Grand Prix mají v této alpské zemi dlouholetou tradici, první klání se na jejím území konalo již v roce 1964, nikoliv však na okruhu ve Spielbergu, nýbrž v nedalekém Zeltwegu. Posléze formule 1 na Rakousko nějaký čas zanevřela, vrátila se sem až v sezoně 1970, a to na nově vybudovaný Österreichring.

Pro řadu jezdců a týmů má zdejší trať speciální význam – svého prvního a zároveň posledního vítězství se tady například dočkal Vittorio Brambilla, který je rovněž jediným pilotem, jemuž se podařilo tohoto počinu dosáhnout jízdou pozpátku, to když se v poslední zatáčce dostal do smyku. Z týmů zde na kýžený triumf dosáhla americká stáj Penske, stalo se tak v roce 1976 zásluhou Johna Watsona. Naopak takový Niki Lauda si na výhru před domácími fanoušky musel počkat až do sezony 1984, v níž coby pilot McLarenu dosáhl na svůj třetí titul mistra světa.

Vzhledem k převládajícím názorům zpochybňujícím bezpečnost okruhu a sporům s místními farmáři se v roce 1987 formule 1 s Rakouskem opět na nějaký ten čas rozloučila. Zpět se vrátila až o deset let později, v té době již nesl okruh nacházející se na úpatí Štýrských Alp jméno A1Ring.

V průběhu následující ‚šestiletky‘ se fanouškům F1 ve spojitosti s Rakouskem zřejmě jako první vybaví nechvalně známý incident z roku 2002, kdy se vedení Ferrari rozhodlo aplikovat týmovou režii, během níž přikázalo vedoucímu Rubensi Barrichellovi pustit před sebe Michaela Schumachera, přestože se tehdy jednalo teprve o šestý závod sezony z celkových sedmnácti.

Poslední návrat na zrekonstruovaný A1Ring, respektive Red Bull Ring uskutečnila královna motorsportu letos.

Trať samotná se řadí k nejkratším v kalendáři – měří pouhých 4 326 metrů, přičemž závod vozů F1 se tradičně vypisuje na jednasedmdesát kol. Vzhledem k jejímu umístění v nejvyšším pohoří Evropy není divu, že je poměrně členitá. Obsahuje celkem devět zatáček, z nichž pouze dvě jsou pravé.

Pokud jde o nejlepší místa k předjíždění, ta se nacházejí vždy na konci táhlých rovinek, tedy v zatáčkách 1, 2 a 3.

Mapa okruhu

Diskuse k článku

Napsat komentář