Analýza: Ferrari a Red Bull prohrály závod na Monze už v sobotu

1 Štítky: Ferrari James Allen Red Bull Zveřejněno 9. 09 2016 — Lukáš Štěrovský

Nestává se příliš často, aby Grand Prix formule 1 byla vyhrána už v sobotu. Přesně to byl ale případ (pokud pomineme Lewise Hamiltona) závodu na Monze, který opanoval Nico Rosberg. Mercedes se jako jediný odhodlal kvalifikovat na tvrdší žluté sadě, aby mohl využít strategii jedné zastávky u mechaniků. To v bodované desítce neudělal nikdo další.

Měly Ferrari a Red Bull vyzkoušet podobný kousek? Pomohla by jim strategie s jedním pit stopem dojet před Lewisem Hamiltonem, který se po startu propadl až na šesté místo? To odhalí analýza experta Jamese Allena.

Monza je svojí konfigurací vhodná pro jedinou zastávku v boxech. Vozy na rovince jedou rychlostí 360 km/h, zatímco v boxové uličce je maximální povolená rychlost 80 km/h. To ze dvou a více zastávkové strategie dělá nevýhodnou volbu. Pirelli tento rok dovezlo super-měkkou směs, zatímco vloni byla tou nejměkčí měkká žlutá pneumatika.

V roce 2015 ale spoustu závodníků odjelo závod pouze s jedinou návštěvou u mechaniků, když odstartovali na měkké sadě a kolem 20. kola přešli na střední. Letošní super-měkká sada byla ale až o osm desetin rychlejší než měkká guma, a proto ji spousta jezdců nasadila do kvalifikace. To s sebou přineslo nutnost krátkého prvního stintu.

Nejlepší tři týmy (Mercedes, Red Bull a Ferrari) věděly, že volba ohledně času stráveného na jednotlivých směsích během závodu bude klíčová. Ferrari a Red Bull se však vyhnuly risku, do kterého šli u Mercedesu. Už od pátku bylo jasné, že Stříbrné šípy směřují k jednozastávkové strategii. Vozy německo-britského týmu měly dostatečnou rychlost na to, aby se vypořádaly se střední směsí, aniž by moc ztrácely.

U Ferrari a Red Bullu se ale evidentně obávali, že ve druhé části kvalifikace by jejich vozy na tvrdší směsi nestačily na postup do elitní desítky. U Scuderie mohlo být rozhodnutí o použití měkčí směsi podníceno i prohlášením jejího prezidenta, který před kvalifikací veřejně přiznal, že tým letos selhal v naplnění svých cílů. Je docela možné, že Maranellští doma nechtěli riskovat další fiasko.

Bad Start for #LewisHamilton#F1 #FINH #ItalianGP #Monza
pic.twitter.com/uZy3anAYm3

— F1 News Hound (@F1NewsHound) 4. září 2016

Ferrari v první části kvalifikace použilo měkkou směs (tedy tu tvrdší), aby získalo indikaci toho, zda by se na ní přece jen nedokázalo dostat skrze prostřední segment. Vettel zajel 1:23,077 a Räikkönen 1:23,217. Na základě časů konkurentů se předpokládalo, že k postupu do finální desítky bude potřeba čas 1:22,9xx. S ohledem na postupné zrychlení trati a zlepšení jezdců na stejné směsi mohlo Ferrari mít ve druhé části na tvrdší sadě teoretickou jistotu postupu s náskokem zhruba dvou až tří desetin na desáté místo.

Jenže oba jezdci se dopouštěli chyb, obzvláště Kimi Räikkönen, takže existovalo i velké riziko, že by před domácími diváky zůstala Scuderia klidně i s oběma vozy mimo závěrečnou část kvalifikace. Ve druhém segmentu byl posledním postupujícím Nico Hülkenberg s časem 1:22,951. Ferrari by tak bývalo na tvrdší sadě postoupilo – kdyby se k tomuto risku odhodlalo. Scuderia po závodě nazvala svoji strategii se super-měkkou sadou jako „agresivní“. Mnohem agresivnější by ale bylo zkusit se do závodu kvalifikovat na měkké (žluté) sadě jako oba mercedesy.

Podobně na tom byl také Red Bull, který byl v Monze o trochu pomalejší než Ferrari. Rakouská stáj se alespoň pokusila o jeden výjezd na měkké sadě v prostředí části kvalifikace. Riccardovo kolo 1:23,004 však bylo přesně na limitu nepostupu (Verstappen zajel 1:23,096). Oba jezdci tak pro druhý pokus nasadili červenou směs, než aby se pokusili zlepšit na tvrdší sadě.

Vzhledem k tomu, že existovala pravděpodobnost, že jeden z mercedesů bude mít na startu problémy (stalo se tak už šestkrát v této sezoně), mělo minimálně Ferrari zkusit zariskovat s tvrdší sadou. Po zhasnutí světel skutečně zaznamenal potíže Lewis Hamilton, když se propadl až na šestou příčku, jenže právě kvůli zvoleným pneumatikám a strategii Ferrari nedokázalo z této situace vytěžit nic navíc.

Situace se částečně dala zachránit alespoň rozdělením strategií po zastávce u mechaniků. Jenže oba jezdci Ferrari po prvním stintu nazuli opět rychlejší super-měkkou, ale méně trvanlivou směs. Scuderia ale klidně mohla zkusit vůz jednoho pilota osadit tvrdší směsí, se kterou by odkroužil zbytek závodu. Koneckonců, co mohlo Ferrari ztratit? Vždyť pátý Ricciardo dojel do cíle se ztrátou skoro dvaceti vteřin na rudé vozy…

Čtěte dále: Co jste určitě nevěděli o novém šéfovi F1